Druhy tisků:
Offsetový tisk
Nepřímý způsob tisku, při kterém se barva z tiskové formy nanáší nejprve na válec potažený pryží a teprve z něho se přenáší na papír. Pryžový válec, díky své přilínavosti, umožňuje kvalitní tisk také na méně hladké materiály, např. na látku, hrubý papír nebo na dřevo. Název pochází z anglického slova „offset“, čili nepřímý. Ofset je tiskem z plochy, jelikož místa tisknoucí i netisknoucí se nachází na stejné úrovni na tiskové formě. Ofsetový tisk využívá principu vzájemné odpudivosti barev, které jsou mastné, a vody, která pokrývá netisknoucí místa tiskové formy.
V porovnání s tiskem digitálním je ofset ekonomicky výhodný pro tisk vysokých nákladů, např. novin, časopisů a knih. Další výhodou je lepší kvalita tisku zejména větších tištěných ploch.
Digitální tisk
Digitální tisk výrazně snižuje časovou náročnost tiskového procesu, neboť nevyžaduje přípravu tiskových forem. Soubor s předlohu odesíláme z počítače přímo do tiskového stroje. Tento způsob tisku poskytuje zpravidla o něco horší kvalitu než v případě ofsetového tisku, ovšem tento rozdíl se průběžně snižuje. Přípravné práce zahrnují kontrolu souboru s tiskovými daty spočívající především v kontrole správného datového formátu, okrajů předlohy a použitých fontů.
Nejrozšířenějšími typy digitálního tisku jsou laserový a inkoustový tisk.
Digitální tisk je vhodný pro tisk menších nákladů, např. vizitek, plakátů, pohledů a pozvánek. Hranice ekonomické výhodnosti objemu digitálního tisku se však neustále zvyšuje a současně roste také kvalita tisku.
Solventní tisk
Technologie digitálního tisku, která využívá solventní inkoust. Solventní inkoust obsahuje jako nosič barvy ředidlo. Po odpaření ředidla z povrchu se barvivo přilepí k podkladu. Jedná se o velice trvanlivý a odolný tisk, který se využívá zejména pro výrobu venkovních reklamních bannerů. Kvalita tisku je o něco nižší než u některých jiných digitálních technologií, ale jelikož se u bannerů nepředpokládá pohled z příliš malé vzdálenosti, je pro toto využití ve většině případů dostačující.
Sítotisk
K tisku se používá jemné síto, přes které se protlačuje barva. Jedním z nejpoužívanějších způsobů jak přenést na síto tiskovou formu je fotocesta. Síto je nejprve potaženo světlocitlivou emulzí. Následným osvitem netisknoucích míst dojde k vytvrzení emulze a zakrytí síta. Po odstranění emulze z neosvícených míst je možné provést protisk. Tento způsob tisku lze s úspěchem použít pro potisk nerovných povrchů a také protisk na jiné materiály než papír, např. na látku.
Sítotisk nalezl své uplatnění např. v textilním průmyslu a také mezi umělci. Speciální druh sítotisku se využívá v elektrotechnickém průmyslu pro tisk plošných spojů.
Slepotisk
Vytvoření reliéfu grafického vzoru, které vznikne protlačením podkladu tiskovou formou bez použití barev. Toto zdobení se používá např. na obálkách pozvánek a svatebních oznámení.
Barvy:
CMYK = čtyřbarvotisk
C = azurová (cyan)
M = purpurová (magenta)
Y = žlutá (yellow)
K = černá („key“)
Čtyři základní barvy používané pro barevný tisk. Pro získání další barev je využit princip subtraktivního míchání barev, při kterém výsledná barva obsahuje pouze takové barevné spektrum, které původní barvy neobsahují. Teoreticky by stačily pouze tři barvy CMY, ale vzhledem k tomu, že smícháním všech tří barev dostaneme barvu ne zcela černou a také z ekonomických důvodů, se využívá rovněž barva černá.
RGB
R (red) = červená
G (green) = zelená
B (blue) = modrá
Tyto barvy jsou využity při aditivním míchání barev. Smícháním všech základních barev dostaneme barvu bílou. Tento princip je použit pro zobrazování barev v počítačových monitorech, televizích a digitální fotografii.
PANTONE
Normovaný vzorník barev zavedený stejnojmennou společností. Je využíván pro určení přesného odstínu barvy, např. v grafickém manuálu pro určení barvy loga a dalších grafických prvků firemní identity.
CTP
Computer to plate
Tisková forma pro ofsetový tisk je vytvořena přímo z datového souboru pomocí osvícení světlocitlivé vrstvy podložky laserem. Tato technologie nevyžaduje mezikrok v podobě výroby filmu, využívaného v technologii CTF.
CTF
Computer to film
Tisková předloha je nejprve převedena na film a teprve poté na tiskovou formu, která je použita pro ofsetový tisk.
DTP
Desktop publishing. Využití počítačů pro přípravu tiskových podkladů včetně samotného grafického návrhu.
Ohýbání, řezání:
Falcování
Ohnutí tiskoviny pomocí stroje v požadované vzdálenosti od kraje. Tento způsob se používá pro gramáž zhruba do 170 g/m2.
Bigování
Před ohnutím se v požadovaném místě tiskoviny vytvoří pomocí lisu rýha, která zabrání nerovnému ohybu. Provádí se u tiskovin o gramáži nad 170 g/m2.
Kašírování
Kašírování spočívá v nalepení tenké tiskoviny na silnější podložku, např. na kartón. Tato technika se používá např. u fotografií místo umístění do rámečku.
Rylování
Prolis v místě, kde bude tiskovina ohnuta.
Laminace a lakování:
Laminace
Oboustranné pokrytí tiskoviny tvrdou buď lesklou, nebo matnou fólií.
UV lak
Zušlechtění povrchu tiskoviny lakem, který je následně vytvrzen působením ultrafialového záření.
Parciální UV lak
Lesklý lak je aplikován pouze na některá místa tiskoviny. Zbývající místa mohou být pokryta matným lakem. Tímto způsobem, pomocí dvou různých laků, získáme efektní povrchovou úpravu.
Disperzní lak
Disperzní lak s používá všude tam, kde tiskovina přichází do styku s potravinami.
PDF/X
Pravidla pro vytvoření PDF formátu vhodného pro tisk. Standard obsahuje všechny potřebné informace pro tisk, včetně fontů, a naopak neobsahuje informace, které jsou pro tisk zbytečné. Jedním z nejpoužívanějších formátů tohoto standardu je PDF/X-1a: 2001. Tiskové podklady uložené v tomto formátu obsahují všechny potřebné fonty, barvy jsou převedeny do režimu CMYK a případně jsou použity další přímé (spotové) barvy.
DPI – dots per inch
Tento parametr udává počet tiskových bodů, které se vejdou do rozsahu 1 palce (anglicky inch). 1 inch = 2,54 cm. Jedná se o důležitý parametr digitálního tisku, který určuje jeho kvalitu. Laserový tisk mívá obecně vyšší hodnotu než tisk inkoustový. Vzhledem k omezenému počtu barev je pro kvalitní digitální tisk důležité, aby tiskárna měla značně vyšší hodnotu parametru DPI než je hodnota PPI (pixel per inch) tiskové předlohy. Pouze v takovém případě je možné pomocí více tiskových bodů dosáhnout takového barevného odstínu každého pixelu, jaký vidíme na obrazovce.
Spad
Tisk na spad je technika tisku, při kterém chceme, aby grafické elementy dosahovaly až k čistému okraji tiskoviny po ořezu. Aby se zabránilo bílým místům u krajů, je podklad připraven tak, že grafický motiv čisté okraje přesahuje a současně je určena šířka ořezu.
Zrcadlo
Je velikost tiskového podkladu, která obsahuje všechny grafické a textové elementy a která ponechává čisté místo na okrajích.
Špígl
Rozložení stránek s uvedením míst pro jednotlivé články, reklamu a další redakční či jiné bloky. Používá se především v případě novin, časopisů a katalogů pro rozvržení obsahu na jednotlivé stránky.
Didot
Základní typografická jednotka. 1 didot = 0,376 mm. Jednotku zavedl koncem 18. století francouzský typograf Jean Ambroise Didot. Používá se, spolu s odvozenou jednotkou cicero, například pro stanovení šířky písma.
Cicero
Jednotka typografické měrné soustavy. 1 cicero = 12 typografických bodů = 4,512 mm. 1 typografický bod = 1 didot = 0,376 mm.
Gramáž
Udává hmotnost 1m2 papíru. Např. klasický kancelářský papír A4 mívá gramáž 80 g/m2.
Makulatura
Zmetky, odřezky a další nepotřebný papír, který vzniká během tisku.
Vazby
Pro různé druhy vazby knih, katalogů, brožur, bloků a dalších tiskovin skládajících se z většího počtu listů papíru se používá označení s písmenem V.
Např.:
V1 – vazba sešívaná
V2 – vazba lepená
Twin Wire
Dvojitá kroužková vazba používaná například u kalendářů a bloků.
Tiskařský šotek
Chyba tisku, svedení viny na malého skřítka, který řádí v tiskárně a zlomyslně zasahuje do obsahu tiskových předloh. Když se nikdo nedívá, tak kupříkladu maže písmena, přidává hrubky nebo prohazuje slova, věty či obrázky. Tento nevyzpytatelný tvor je postrachem nejen tiskařů, ale především všech redakcí, které s ním vedou věčný boj.